Titulek se zdá být nadnesený, ale opravdu tomu tak na Nové Dědině bylo.
Přípisy c.k. okresního hejtmanství, přesvědčování učitele Jana Melena ani Františka Zaorávka z Tlumačova, který zde byl náčelníkem sboru, nedokázaly přesvědčit občany o nutnosti založit v obci hasičský sbor. V té době také mnozí občané navíc vedli otevřený protest i proti stavbě obecního vodovodu. Vše bylo marné. Až přišel ten den – úterní ráno 29. dubna 1902. Obecní zvon o sedmé ranní oznamoval, že hoří. Svolával všechny na pomoc sousedům. Hořel dům Polášků č. 101 a Polišenských č. 116. Obec neměla nic, čím by pomohla. Nebyly žebře, háky, jen putýnky na vodu, které si pomocníci přinesli. A voda? Ta také nebyla. A tak ti, kteří přišli na pomoc, vozili vodu v putýnkách na vozících. Všude byl zmatek, chaos a křik.
Po hodině přijela pomoc z Kvasic s novou obecní stříkačkou. Najednou nastoupil klid a organizace a za necelou hodinu bylo po požáru. Spousta majetku bylo zachráněno. A to rozhodlo.
Již v květnu byla svolána schůze občanů, jak říkávali – valná hromada, kde se mělo hovořit o ustavení sboru. Nejvíce však přišlo těch, kteří se zásadně stavěli proti sboru a také i proti vodovodu. Považovali to za zbytečné vyhazování peněz. Přednost dávali tomu, aby obec zakoupila nějakého pořádného býka. Jaké však bylo překvapení, když oni sami nakonec s ustanovením sboru souhlasili.
Nastal však problém, kde vzít peníze? Pomohl František Zaorálek. Věděl, že ve Kvasicích chtějí odprodat starší stříkačku. K dohodě však nedošlo, protože oprava by byla velmi drahá. Tak hledal různé dárce. Prvním dárcem byl kvasický mlynář Vladimír Daněk, který daroval 200 korun, a postupně se přidávali další nejen z obce, ale i z Kvasic či Kroměříže. Obec poslala prosbu o pomoc i Jeho Veličenstvu císaři do Vídně, ale odpověď byla taková, že pomůže až bude sbor ustaven. Kvasický hrabě Thun pomoc přímo neodmítl, ale pomůže až jak obec se zachová.
První ustavující schůze se nezdařila pro malou účast. Druhá byla svolána na sobotu 19. července 1902 a konala se v sále obecního hostince. Starostou sboru byl zvolen Jan Polášek (*1857) a náčelníkem František Zaorálek. Ihned bylo rozhodnuto o zakoupení výzbroje a výstroje, rozdělení členů do jednotlivých čet, určeno kdy a kde bude prováděn výcvik. Samozřejmě, že se nezapomnělo i na razítko.
Hasičská zbrojnice byla postavena až v roce 1924. Až do roku 1921 byl veškerý materiál uložen ve stodole a kůlně Františka Čably v domku č. 10. Zde také vždy v neděli odpoledne od 14 do 16 hodin byl ve stodole teoretický výcvik a na dvoře pak výcvik praktický.
Poprvé ve své historii, již s plnou výzbrojí, zasahoval sbor při požáru dne 21. října 1902 v Lubné.
Originál zakládací listiny požárního sboru byl naprostou náhodou nalezen v jedné staré knize v roce 2006.
Jaroslav Brož
